Chci vám teď říct, že nadešel čas, abychom zanechali těch válečných šarvátek.

Jednou musel nadejít čas, kdy odejdu... do ústraní a nechám za mě vládnout ty mladší.

Ani na chvíli jsem nezapochybovala, že Modell patří do vězení, ale já jsem s ním nikdy neměla problémy.

Člověk by je neměl spouštět z očí. Říkal, že si jde hrát do parku.

Je mizerná doba, abych je opustil a nechal je, starat se o sebe.

Můžeš se aspoň na chvíli přestat chovat povýšeně nebo je to jedno z východisek tvojí stupidní filozofie?

Chci abyste si představili, že nesete batoh.

Mohli bychom alespoň chvíli předstírat, že je to naše první setkání?

Kdy by byla vhodná doba na rozhovor s ostatními členy rodiny, agente Baraheri?

Ty, například, po takové křivce zrovna padáš. Máš tu správnou rychlost k dosažení kolize.

Oh, na chvíli jsem si myslel, že tu velkou věc dáte... Do její vagíny?

Tohle je chvíle, kdy ho opustíš a půjdeš se mnou.

Prosím, dovolte mi na chvíli povolit uzdu mé fantazii.

Chvilku to vypadalo, jako by Fiona našla svou pravou lásku!

Vás by jenom na okamžik napadlo, že bych skočil na takový výmysl?

Ale ani na chvíli nezapomínej na to, že jinou matku než mě mít nebudeš.

Líbíš se mi už od té chvíle, co jsem tě uviděla.

Ano, ale v prvé řadě jsem také Viking, tak mi dej chvíli, abych si přichystal věci a rozloučil se, a hned se vrátím.

Za několik minut se vrátím, abych představil vítěze.

Jak jinak bychom věděli, byť na chvilku, že žijeme?

Vy dva jen čekáte na vhodný čas, kdy mě Silasovi vydáte.

Zdá se mi, že u mě není na vztah správný čas.

Tak to asi není nejlepší čas na to, abych ti řekl, že tu je i Chang. - Co?

Chtěla bych si myslet, že to proroctví o tom, že vesmír přivádí dvojníky dohromady je absurdní, ale ten moment, když jsem uviděla Stefana...

Dej mi chvíli na promyšlení, Hrabě Odo.

Ráda bych na chvilku... A pověděla vám něco důležitého.

Už jsem myslel, že jsme o tě přišli.

A v ten moment, kdy ta malá věc přijde na svět, jsi slabší, protože bys pro něj zemřela.

Dám vám chvilku, abyste si udělal pohodlí.

Představte si na chvíli že ne jenom všechna energie by vypnula na východním pobřeží, ale celý Internet by šel k zemi.

Jako novinář se ocitám v zajímavé době, ale to pozdvižení, které mě zaujalo, se netýká vydávání.

Já tedy nevím proč je to nemožné, ale, předpokládejme na moment, že to nemožné opravdu je -- mám zde citát od Sira Arthura C. Clarka, spisovatele science fiction, se kterým jsem se potkal v Kolombu, a který řekl něco, co řeší celý tento problém.

Pojďme na vteřinu předstírat, že můžeme postavit teleskop velikosti Země.